Vždycky jsem si říkala, že budu hodně cestovat. Oblíbené cestování byl můj velký koníček a moc mě to bavilo. Cestování jsem brala jako můj způsob života. Já jsem totiž cestovala opravdu celý život. Proto si nedokážu představit, že bych neměla už cestovat. Protože když jsem otěhotněla, tak mě všichni doma strašili, že už nebudu moci cestovat. Jenomže já stále nechápu, proč by těhotné ženy nemohly vůbec cestovat? Anebo když už mají malé dítě, proč by nemohly cestovat? Já si myslím, že tohle jsou jenom hloupé kecy. Nebo možná závistivé kecy. Já si myslím, že opravdu každý může cestovat a nezáleží na tom, v jakém je stavu.
Samozřejmě, že je výhodné a jednodušší, když žena není těhotná. To je takové lepší, protože nemá žádnou přítěž v břiše. Navíc taky je to pohlednější v tom, že jsi žena může dát třeba alkohol. Nicméně ale já cestování beru jako můj způsob života, který mě naplňuje a baví. Taky jsem právě měla štěstí, že jsem studovala školu v Anglii. To mě moc bavilo. Navíc jsem taky mohla velmi často cestovat. A to jenom díky škole.
Třeba taky potom když jsem jezdila domů na návštěvu, tak mě velmi bavilo cestování letadlem. Abych pravdu řekla, tak letadlo je můj nejoblíbenější dopravní prostředek. Navíc taky cestování je velmi zdravé. Protože poznávám nová místa, kde je taky jiný vzduch, takže se mi zlepšuje imunita. Alespoň takhle jsem to slyšela v televizi a taky si píšu svůj cestovatelský deník. Myslím si, že jednou z toho cestovatelského deníku vydám nějakou knihu. Protože cestování mě baví a myslím si, že mnoho lidí má taky ráda cestování. A třeba se moje kniha o cestování bude mnoha lidem líbit, že třeba ataky někoho budu motivovat k tomu, aby lidé více cestovali. Vždyť co by to byl za život, kdyby lidé necestovali? Myslím, že cestování je i způsob seberealizace.
